Třetím dnem zkouškového letního semestru jsem zakončila studium prvního ročníku na FELu. Vzhledem k tomu, že jsem měla ze školy poměrně velké obavy a to jak před nástupem, tak i v průběhu, nemůžu si odpustit zevrubný rozbor toho, jak to primárně v druhém semestru probíhalo. Vzhledem k tomu, že to chci vzít z několika úhlů a nehodlám psát jeden mega článek, trochu to rozdělím. Aspoň trochu naplním tu několikaměsíční pauzu co se příspěvků zde týče.

Dneska bych se ráda věnovala škole tak trochu neformálně a rozebrala moje subjektivní pocity, které mě vedou k tomu, že mě snad poprvé v životě baví chodit do školy, baví se učit, dělám to ráda a mnohdy i na úkor jiných věcí (práce ap.). Zkrátka a dobře, když jsem na FEL šla, tak trochu jsem doufala, že mě konečně donutí dělat to, co bych ráda dělala v budoucnu a v prvním roce se to FELíčku myslím i docela povedlo.

Zábavné – ano či ne?
Popravdě jsem s nikým dalším příliš neřešila, nakolik je studium na FELu baví a vím jen o jednom člověku, kterého škola nebaví, nejspíše také proto, že celou řadu věcí zde probíranou už dávno zná. Mě ale první rok donutil naučit se CSS, XHTML a další webové technologie, naučil mě aspoň trochu programovat v Javě, aby mi následně omlátil o hlavu to, že takto se to opravdu nedělá (k tomuto názoru jsem došla především při studiu Design Patternů na zkoušku z Objektového modelování). Ano, bez pár předmětů bych se obešla. Právo se ale nakonec ukázalo jako docela slušná show (pokud člověk chodil na přednášky) a zkouška nebyla tak strašná. Struktura a architektura počítačů mě aspoň donutila trochu nahlédnout do toho, jak to „tam uvnitř“ funguje, i když mě z toho občas šla hlava kolem. Samozřejmě že mám výhrady k jednotlivým předmětům, jako celek ale poměrně zajímavé a zábavné – žádné balasty teorie jako na matfyzu a to je přesně to, co jsem chtěla (a ne, prosím, neobhajujte matfyz v komentářích, já vám tu školu přeju :D).

Skvělí lidé
Hodně velký podíl na tom, že se mi na škole tak líbí, mají i všichni ti lidé okolo. Za rok jsme dokázali vytvořit FEL Twitter network, kde minimálně poslední sraz byl hodně povedený. Holek je sice málo, všechny jsou ale normální a v pohodě, kluci komunikativní a přátelští. V tomhle ohledu se mé představy naštěstí nevyplnily. Před příchodem na FEL jsem se trochu bála bandy introvertů s mastnýma vlasama, prestižkama a oblékacím nevkusem. Až na pár výjimek myslím naprostý opak :-). Takže holky, nebojte se FELu :).

Anonymita
Prvák je prostě problém. Na školu přijdou stovky lidí a tak se často říká, že je to všechno tak trochu anonymní. V tomto případě až tak posuzovat nemůžu, protože holky si každý zapamatuje snáze ;-), i tak si nemyslím, že si vás lidi nepamatují. Já taky na zkouškách i cvičeních potkávala podobné lidi a pokud někdo není vyloženě zakřiklý, pamatují si ho i cvičící (a to nemusí jít ani o takový extrém, jako je Inza viď? :).

Těžké tak akorát
Další obava z FELu se týkala obtížnosti studia. Nemůžu říct, že by šlo o školu lehkou (ani omylem) a hodinově rozhodně zabírá několikanásobek obtížnosti některých humanitních škol, kde prostě nevedou cvičení, jen nepovinné přednášky a tak makají prakticky jen o zkouškovém, což my teda také. Dohnat se to na FELu dá i pokud někdo neumí prakticky vůbec programovat (jako já). Sice jsem místy v semestru dřela a nervy tekly nejen mě, myslím si, že jsem se za ten rok docela solidně posunula :-). Pro někoho je semestr nicnedělání, dá se při tom stíhat práce, mě osobně ale škola ukrajovala dost času. Ale to je také do značné míry dané tím, že jsem pořád ve znalostech oproti celé řadě kolegů pozadu.

Jediné, co mě docela mrzí, i když věřím, že to na jiných školách není jiné, je fakt, že výsledná známka v mnoha případech závisí na cvičícím, případně na štěstí na zkoušejícího u zkoušky. Někde se rozdávají body ve velkém, jiní jsou skrblíci. Někde jsou testy těžké, jinde zase jednodušší. Někteří cvičící si na semestrálky přidupnou, jiným je to docela jedno. Na druhou stranu vybrat si dobře není tak snadné. Já tomu letos věnovala dostatek úsilí a rozvrh sestavovala mezi prvními a stejně jsem se minimálně v polovině případů spletla. I když snad žádný nebyl vyloženě příšerný, právě polovinu z nich bych si už znovu určitě nezapsala.

A celé by to tak nedopadlo bez…
Patičku věnuju všem, bez kterých bych asi ten první rok na FELu nedokončila tak hladce. Pořadí to nemá, jen aby se někdo neurazil :-). Taaakže dík Jirkovi za jeho java debugger, bez něhož by v mojí semestrálce (kde jsem si toho asi vymyslela zbytečně moc) ještě jedna nebo dvě funkce možná ani nefungovaly. Augimu za úvodu do hradlíček a dalších podobných hnusů - no myslím, že jsem se ho naotravovala dost – a bude to pokračovat. Péťovi za úvod do bublinek atd, Tutovi za algebru a .. a… a.. třeba jsem na nikoho zásadního nezapomněla :-). No a všem taky díky za psychickou podporu ;-). Já už se budu jenom těšit na další prospěchové stipendium, tentokrát možná ještě tučnější než v prvním semestru :).

This entry was posted on Friday, June 12th, 2009 at 4:44 am and is filed under FEL ČVUT. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can leave a response, or trackback from your own site.