Normálně podobné sumáře příliš ráda nemám, rok 2008 pro mě ale byl zásadní hned v mnoha směrech a myslím si, že do významné míry ovlivnil také všechny následující roky a to snad na všech frontách. Nemá cenu psát nějaké sáhodlouhé romány, které by si stejně nikdo nepřečetl – pár nejzásadnějších momentů se tedy pokusím rozepsat alespoň bodově (jo mimochodem jsem poslední den 2008 tak nějak splácala svou vlastní galerii na Picase, kterou ještě updatuju o další fotky z minulého roku, po tom co se mi vrátí desktop):

• Ve škole to tak nějak začalo plesem, který byl povedený (nejen dle mě). Alkoholu tak akorát, řezňa to samozřejmě musel přehnat a následně se snažit mě za každou cenu naučit tančit. Myslím že jsem ho po této stránce na celé čáře zklamala Ale jinak pohodová as uvolněná atmosféra, nebyl problém vydržet do tří do rána.
• Složila jsem maturitu. Všichni strašili, neskutečně stresovali a já 14 dní strávila částečně v lese, částečně u kámošky nad dějepisem. I když jsem ještě den předem poslouchala jednu kamarádku brečet po telefonu a druhá mi brečela v kuchyni, dali jsme to všichni a docela obstojně. Tu dvojku z angličtiny ale asi nepřekousnu do konce života
• Ostatně ta také způsobila, že jsem na maturiťáku dopadla tak jak jsem dopadla. Pít na žal všechno možné  pokaždé když vedle chaty potkáte angličtinářku, se rozhodně nevyplácí. Nakonec jsme si to ale vyříkaly a prej kolem tří ráno odcházely držíc se kolem ramen. Co já vím, ale domů jsem dorazila ;-). Rozhodně zajímavý zážitek, maturiťák jak má být.
• Poprvé jsem se podívala k moři! Jeden z mých mega životních snů jsem si tak mohla odškrtnout ze seznamu. Teď ještě ten Londýn a máme to hlavní z této kategorie za sebou… Ale ten vidím docela špatně No a hlavně po prvním moři tam přibylo moře druhé, protože se mi tam fááákt líbilo
• Jen málo středoškoláků je na konci střední bez depresí co se výšek týče. Nakonec jsem bez jediné výjimky podala čtyři informatiky (Praha, Brno) a dostala se na všechny. Takže radost veliká…
• Vzhledem k tomu, že jsem tak rok nebo minimálně půl roku neuvažovala o ničem jiném než o ČVUT, nemusela jsem ani dlouho přebírat. Praha mě lákala a ta škola mi byla sympatická. A doposud mám dojem, že jsem se rozhodně nesekla.
• Už dopředu jsem proklamovala, že si studium FELu jdu jenom zkusit. Nemyslela jsem si (a vlastně pořád si tím jistá nejsem) že na to mám. Pořád sleduju, jak jsem oproti mnohým spolužákům pozadu. Naštěstí nejsem prozatím pozadu co se zápočtových výsledků týče, i když na dva nejzásadnější rozsudky stále čekám…
• I když jsem zpočátku byla v Praze tak trochu ztracená a to samé i na škole, doufám že jsem si našla už alespoň pár známých a kamarádů, se kterými se dá rozumně zajít na pivo a pokecat o volných hodinách. A rozhodně nesouhlasím s tím, co jsem někde na fóru četla o tom, že je na tom FEL s přátelským prostředím docela špatně. 

S čím až tak spokojená nejsem:

• Co si budeme říkat, na dráze vztahové to mohlo fičet trochu lépe, každopádně nelituju ničeho a zároveň věřím, že rok 2009 bude v tomto ohledu lepší (hm ;-)?)
• Taktéž se mi zdá že jsem možná ne moc dobře využila údajně nejdelších prázdnin ve svém životě a podobně nic-moc vypadají i ty prázdniny následující. Uvidíme, třeba se ještě něco vyvrbí
• Práci bych neřadila ani do jedné kategorie, když se nad tím zamyslím. Na jednu stranu jsem si nějaké penízky vydělala (a budu o ně zanedlouho zpětně obrána státem na daních), ale pořád nedělám nic co by mě extra naplňovalo a bavilo. Snad mi FEL pomůže nakopnout tím správným směrem, ostatně proto jsem tam šla
• s tím jak jsem slavila Silvestra ;). 

A co 2009? 

• Tak trochu se děsím té finanční krize. Pár velkých krachů nás jistě ještě čeká, taktéž pár zátřesů ekonomikou celkově. Doufám jen že nezkrachují banky, kde mám uložené prachy, to by mě fakt nas…
• První zkouškové přede mnou, uvidíme co to se mnou udělá a jestli si nebudu v únoru pakovat kufry
• No a na závěr samozřejmě všem to nejlepší do nového roku

This entry was posted on Thursday, January 1st, 2009 at 6:33 am and is filed under Osobní deníček. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can leave a response, or trackback from your own site.